Galerie Václava Křepelky – Buharsko 2019

Tento březen na mne připadla milá povinnost instalace fotografií do Minigalerie.Tento rok jsem zvolil jako téma souboru loňské putování po bulharských horách Rila a Pirin. Byly to dva třídenní přechody těchto krásných horských hřebenů. Výběr ze spousty fotografií byl těžký. Kvůli omezenému rozsahu jsem zvolil jen tyto:       Přikládám i doprovodný text:   BULHARSKO - pohoří Rila a Pirin, Melnické pyramidy Autor fotografií: Tomáš Tykal   Rila a Pirin jsou pohoří v jihozápadní části Bulharska a jsou součástí Rilsko-rodopského masívu. Pohoří Rila patří mezi nejvyšší horské hřebeny nejen v Bulharsku, ale i na celém Balkánském poloostrově. Nejvyšším vrcholem je Musala (2 925 m) - stejně jako další zdejší skalní štíty má alpský charakter a je složen z krystalických hornin. Ledovcová činnost se výrazně podílela na charakteru celého masívu, vytvořila tu hluboké kary, ostré vrcholky, skalní věže, údolí, morény a další typické ledovcové útvary. Centrální část Rily je od roku 1992 chráněna jako národní park. Pojmenování Rila pochází z thráckého výrazu a v překladu znamená velmi vodnaté pohoří. Název je to opodstatněný, protože v pohoří se nachází přibližně 200 jezer a pramení tu některé balkánské řeky. Žulové a rulové skály zde zabírají plochu 2 629 km². Pohoří Pirin má charakter podobný Rile, je však o něco divočejší. Tvoří jej více skalních hřebenů i samostatných masivů, které přesahují nadmořskou výšku 2 000 m, mezi kterými jsou desítky jezer a travnatá i lesnatá údolí divokých horských řek. Název horstvu v jihozápadní části Bulharska s nejvyšší horou Vichren (2 914 m n. m.) dali Slované po bohu bouře a blesků Perunovi. Jméno je to příznačné, neboť se jedná o jedno z nejdivočejších pohoří Bulharska se silnými poryvy větru a častými bouřemi. Národní park o rozloze přes 40 000 hektarů zde byl založen roku 1962 a je součástí světového přírodního dědictví UNESCO. Vedle medvědů, horských koz nebo jelenů v Pirinu žije různorodá početná fauna a flóra. Hory největšího bulharského parku jsou tvořeny převážně žulou, výjimkou nejsou ani vápencové jeskyně a další krasové oblasti. Město Melnik leží poblíž hranic s Řeckem ve skalnatých pískovcových svazích pohoří Pirin. Melnické pyramidy jsou pískovcové přírodní útvary. Vznikají tak, že voda nebo vítr erodují měkký typ usazených hornin (zpravidla částečně zpevněné štěrky, písky, spraše nebo zpevněný vulkanický popel), zatímco tvrdší typ hornin v jejich nadloží erozi úspěšně odolává. Měkký materiál je erozí postupně odstraňován, avšak pod odolnými kusy hornin zůstávají usazeniny před deštěm a větrem uchráněny. Další výskyt zemních pyramid byl zaznamenán např. v Albánii nebo Francii.
Záložka pro trvalý odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny